V devadesátých letech tokamak TFTR dosáhl 500 miliionů stupňů. Podobně tokamak JET v roce 1991 a 1997 teploty vyšší než 100 milionů.
Díky fúzním neutronům budou sekundárně radioaktivní stěny vakuové komory.
Fúzní reakce při dostatečné teplotě probíhá sama - režím "zapálení" (ignition)
Primární ohřev tokamakového plazmatu je ohřev Jouleovým teplem. Dodatečný ohřev ICRH, ECRH a NBI. Dolní hybrid se nepoužívá.
Odpovědět0 0
1, Fúze na slunci je takzvaný proton protonový cyklus který probíhá za pomoci kvantového tunelového jevu. Jinak by při té teplotě nebyl možný.
2, Neutrina opravdu existují jsou 3 elektronové mionové a tauonové spadají do rodiny leptonů. Odnášejí zbytek hybnosti při slabých procesech. Experimentálně sou všechny potvrzena různými experimenty uvedu příklad třeba super kamiokande neutrinová observatoř. a mnoho dalších.
3, Ty to jevy a rekce jsou kvantové jevy a řídí se zákony kvantové mechaniky kdyby to někoho zajímalo většina věcí je krásně graficky zobrazena pomocí feynmanových diagramů. Jinak procesy jádra Nukleosyntéza je oborem kvantové chromodynamiky , pro elektromagnetizmus tedy chemii kvantová elektrodynamika a pro slabé procesy elektroslabé sjednocení sil. Vše si můžete dohledat poproste tetu wiki a strejdu googla. A pak se tu nemusíte dohadovat , hádat a plácat. Přeji všem hezký den.
Odpovědět0 0
koukám že zde je ale vědců,proč jim neřeknete jak to mají udělat? jo aha přízpěvky na internetu jsou něco jiného jak realita!!!!!
Odpovědět1 1
Stale si myslim, ze pozitivni (nebo aspon neutralni) bilance bez "free" gravitace se jen tak nedockame...
Odpovědět0 0
6x nižšia teplota Slnku na fungovanie jadrovej fúzie nestačí. 15M °K a k tomu obrovský tlak vytváraný hmotnosťou samotnej hviezdy. Svoju úlohu zohráva tiež magnetizmus. Ak píšete A, píšte aj B-Z, v opačnom prípade podávate mylné informácie.
Odpovědět2 0
Právě. Dosáhli teploty, ale nějak se neobtěžují zmínit, že je tam při pokusu prakticky vykuum, a samotné plazmy bylo zlomeček gramu. Ostatně ono záleží na tom, jestli vůbec chápeme, co se na slunci děje. Konkrétně třeba měření neutrin zee slunce "lehce" naznačuje, že asi ne. Rozdíl výpočtu a reálně detekovaných je skoro dva řády, vidím tam jen následující možnosti:
a) špatně jsme to pochopili a spočítali, fůze probíhá úplně jinak. Z této varianty možná teoreticky po letech výzkumu lze dosáhnout fungující fúzní elektrárny, až se to pochopí a spočítá správně.
b) probíhá tam úplně jiná reakce. V tom případě fůzní elektrárna nebude.
c) těch chybějících asi 97% neutrin detektor nedetekuje, protože je na kočku. možná půjde vylepšit.
d) vědci zabývající se fůzí jsou vědci jako v laboratoři Rudolfa II. Akorát tehdejší buřty s křenem vyměnili za grant a dotaci. Možná by šli yházet povodníci.
PS: osobně jsem přesvědčený, že jde o kombinaci prvního, třetího a čtvrtého bodu. Tedy, že matematické vyjádření modelu zatím není dokonalé, detektory (nejen neutrin) také potřebují vylepšit a k tomu se mezi vědci schovává nemálo jedinců, kteří tam mají teplá místečka. Ostatně, už prostí profesoři, nemluvě třeba o řiditelích ústavů či grantových komisí, jsou vybíráni na základě tlačenky a známých, nikoliv na zýákladě zásluh o vědu.
Odpovědět1 0
Máte k tomu tvrzení, že ze Slunce chytáme o dva řády méně neutrin, než odpovídá teorii, nějaký zdroj?
Pokud vím, svého času byl problém, že chyběly 2/3, ale to se nakonec podařilo vyřešit pomocí oscilace neutrin (elektronové, mionové a tauonové) o které se v té době nevědělo a dotyčný detektor uměl zachytit pouze elektronová neutrina.
Odpovědět0 0
Chybělo tuším 95% a oscilace neutrin je taktéž nepotvrzená teorie. Ostatně, my už umíme zachytit ostatní neutrina? Máme vůbec potvrzené, že existují? A když jsme u toho, co zachycujeme z vlastních fúzních pokusů..
Odpovědět0 0
Pokud vím, ten experiment, kde chyběla neutrina se prováděl v sedmdesátých letech minulého století a již tehdy se jevila jako nejpravděpodobnější vysvětlení právě oscilace neutrin. Ta byla potvrzena na začátku našeho století, kdy byl také sestaven detektor, který umí zachytávat všechny typy neutrin. A je jich tolik, kolik předpovídají modely slunce.
Od té doby se oscilace neutrin pozorují a studují i za pomoci pozemských umělých zdrojů jako jsou urychlovače částic a jaderné reaktory. O tom, že někdo chytal neutrina z vlastních fúzních pokusů nemám informace (pokud máte na mysli tokamaky a spol).
Odpovědět1 0
°K je blbost, píše se jenom K. Jinak třeba stačí ta vysoká teplota, ve hvězdách je sice velký tlak, ale to je prostředek, který zajistí to zvýšení teploty a zažehnutí fúze. Pokud se ta teplota zvýší jinak, tak ten tlak potřeba nejspíš není. U termonukleárních zbraní ten tlak jako ve Slunci taky nemáte a teplota se získá výbuchem atomové nálože.
Odpovědět0 0
Čím vyšší tlak, tím nižší je potřebná teplota k fůzní reakci. Ve hvězdách je rovnovážný stav kdy gravitace stlačuje jádro hvězdy a naopak tlak záření působí proti gravitaci. Výkon hvězdy je pak odvozen od její hmotnosti. V termonukleárních zbraních se dociluje potřebné teploty a tlaku počátečním výbuchem (štěpením) uranové a plutoniové bomby.
Odpovědět0 0
A nevím, kde jste vzal tu šestinu teploty Slunce, v článku píší šestinásobek.
Odpovědět0 0
On to myslel dobře (z hlediska sémantiky, fyziku nehodnotím). Napsal "šestkrát menší teplota Slunci nestačí", tedy šeskrát menší než ta šestinásobná, co dosáhli v tom tokamaku.
Odpovědět0 0